… bude z tebe fiala!
Kdo z nás by neznal tuhle slavnou hlášku Křemílka a Vochomůrky, kterým v domnění, že sází fialu, vyrostla divizna?
Věděli jste ale, že poslední sobota v lednu je už 20 let spojená s výměnou semen a semínkovnami? První oficiální akce tohoto druhu se konala 26. ledna 2006 v USA, pod vedením Kathy Jentz, editorky a vydavatelky časopisu Washington Gardener Magazine. Tato událost spojila zahradníky z různých komunit a byla natolik úspěšná, že inspirovala mnoho dalších pěstitelů k pořádání podobných setkání. A tak se poslední sobota v lednu stala oficiálním dnem pro výměnu semen neboli Mezinárodní den výměny semen, v angličtině známý jako International Seed Swap Day . U nás v Česku tato událost iniciovala vznik Semínkoven – tedy míst, kde si lidé mohou navzájem vyměňovat a sdílet semena v průběhu celého roku.
Semínka jako poklad
Výměna semen má hluboké historické kořeny, sahající až do dob, kdy se lidé začali věnovat zemědělství. Semenaření, obchodování či výměna semen byla odjakživa důležitým způsobem, jak si zajistit dostatek osiva pro další sezónu, ale také prostředkem vyjadřování úcty a respektu ve vztazích mezi různými komunitami. Na důležitost semen poukazují také některé zvyky našich předků, jako například házení semen hrachu, pšenice či rýže na novomanžele při svatebním obřadu, což jim mělo zajistit štěstí a plodnost v manželství.
Dnes je výměna semen skvělou příležitostí, jak obohatit svou zahradu o jedinečné odrůdy, které mohou být jinak pro nás těžko dostupné. Zároveň podporuje biodiverzitu, uchování tradičních odrůd, dokonce i takových, u kterých hrozilo vyhynutí, a propojuje zahradníky a zahrádkáře v rámci komunit.
Semínka jako hrozba
Přesto je nutné k výměně a pořizování nových semen přistupovat obezřetně. Pořízení cizích, nepůvodních druhů rostlin skrze sdílení semen z dalekých krajů či dokonce kontinentů může vést k zavlečení invazivních druhů, které poté nekontrolovaně rostou, vytlačují původní vegetaci a narušují rovnováhu místního ekosystému. Proto při výběru nových semen v rámci sdílení mysleme na to, aby nové rostliny byly nejen na okrasu našich zahrad, ale také aby byly pro ně bezpečné.
Protože kdo z nás nezná ze své zahrady například takový svlačec polní či peťour maloúborný, z nichž ani jeden není u nás původní? Současná celoevropská populace peťouru je potomstvem pár jedinců dovezených koncem 18. století do evropských botanických zahrad z oblasti Chile a Peru jakožto velmi zajímavá, okrasná rostlinka. . No a o pár desetiletí později se peťour stal nebezpečným plevelem zahrad, polí a vinic v celé Evropě. Nažky peťouru se šíří větrem na jakoukoliv vzdálenost a jeho invazi se nedá bránit. A navíc peťour vytváří během jedné sezóny více generací! Tak tomu říkám životaschopnost!
F1 není formule jedna mezi semeny
Rostliny vzešlé ze semen s označením F1 jsou první potomci, kteří vznikli křížením dvou geneticky odlišných rodičovských rostlin za účelem získání specifických vlastností jako je vyšší výnos, chuť plodů či odolnost vůči chorobám. Z tohoto pohledu by snesly přirovnání k závodním autům F1. Skvěle fungují na specifických podmínkách “tratě”, ale mimo ni vedou k dlouhodobé závislosti pěstitelů na osevních firmách. Přestože mohou být lákavá pro komerční pěstitele, pro zahrádkáře zaměřené na soběstačnost a diverzitu představují velkou nevýhodu. Pokud budeme mít to štěstí, že rostliny vypěstovaná ze semen F1, budou mít semena, rozhodně si rostliny druhé a každé další generace, neuchovají vlastnosti původní generace.
Naštěstí existuje alternativa, která je pro zahrádkáře mnohem udržitelnější. Volně opylované odrůdy, známé také jako množitelná semena, umožňují pěstitelům zachovat genetickou stabilitu a vlastnosti rostlin po mnoho generací. Tato semena lze snadno sbírat, uchovávat a vysévat znovu, což nejen snižuje závislost na komerčních dodavatelích, ale také zvyšuje soběstačnost. Pěstitelé se tak stávají součástí přirozeného cyklu obnovy osiva a přispívají k uchování tradičních a regionálně adaptovaných odrůd.
Semenaření množitelných semínek je klíčem k dlouhodobé soběstačnosti a odolnosti zahrad. Kromě toho nabízí možnost sdílet přebytky s ostatními zahrádkáři, čímž se posilují komunity a rozmanitost v našich zahradách. Každé semínko, které uchováme, přispívá nejen k naší soběstačnosti, ale také k bohatství a rozmanitosti celé přírody.
Vstávej, semínko, holala
Přejeme vám, ať z každého semínka zasazeného na vaší zahradě letos vzejde přesně to, co očekáváte. Ať vše roste do krásy a hojnosti! A na závěr bych ráda s vámi sdílela jednu osobní výzvu. Víte, co je pro mě na semenaření největší výzvou? Nechat ty nejkrásnější plody právě na semínka a nepodlehnout pokušení je sníst!
Šárka
