Už jste ptáčkům nasypali?
Vždy když začnu s přikrmováním ptáčků, tak není možné, abych si nevzpomněla na dětskou knížku (taková ta s tvrdými deskami) a nevybavily se mi její verše. Byla to knížka, která děti seznamovala s cykličností roku projevující skrze čtyři roční období. Nevím, jestli si pamatuji tu básničku celou, ale to co si pamatuji je:
Už jsme ptáčkům nasypali,
pod oknem je koncert malý.
A kdy bude zima pryč?
Až ji zamkne petrklíč.
Máme začátek ledna a do prvních petrklíčů ještě daleko a ať jste ptáčků už nasypali anebo se na to teprve chystáte, nikdy není zbytečné si připomenout a zopakovat zásady správného přikrmování našich opeřenců.
Přestože se přikrmování jeví jako chvályhodná činnost, je dobré si uvědomit, že tím podporujeme jen několik málo druhů ptactva. Rozumějme tomu tak, že do krmítka nám chodí jen pár druhů ptáků, jako jsou třeba sýkory, vrabci, kosi (ti dokáží krmítko doslova okupovat), hýl a dlask si přiletí zobnout jen občas a takového králíčka na krmítku uvidíme jen velmi vzácně. A o tom, jaké to má souvislosti či následky, se zmíním později.
Na fotografiích, jejichž autorem je Ivan Dudáček a s jehož svolením jsem fotografie použila, jsou zleva: sojka, stehlík a králíček. Všichni tři druhým jménem obecná/ý.
Takže, už jste ptáčkům nasypali? Co a kam jste jim nasypali?
Přikrmování vypadá jako velmi jednoduchá a přirozená činnost, která snad nemůže nikomu škodit. Pravdou ovšem je, že nemusí mít vždy dobrý konec. Na začátek si řekněme, že přikrmovat bychom měli především při mrazivém počasí a když je velká sněhová nadílka. Jinak není na škodu krmítko nechávat občas prázdné a donutit tak ptactvo hledat potravu i ve volné přírodě. Prostě i tady platí ono “všeho s mírou”.
Co je tedy to správné krmivo, kterým opeřence přikrmujeme?
Předpokládejme, že je již obecně známo, že zbytky našeho lidského jídla z kuchyně rozhodně nejsou vhodnou potravou, neboť ptákům můžou způsobit zažívací potíže (ano, i pták má střeva a žaludky dokonce dva) a v tom horším případě i smrt. A tak z naší špajzky můžeme ptákům podat tak nanejvýš nevařené ovesné vločky, ořechy, nastrouhanou mrkev či jablko nebo vařenou, ale nesolenou rýži a brambory.
V případě nákupu potravy určené přímo k přikrmování ptactva máme potom na výběr z velkého množství směsí a také hotových výrobků v podobě různých lojových koulí. Vyplatí se vyzkoušet, co zrovna ti “vaši” opeřenci preferují a jestli jim chutná nějaká konkrétní směs či jestli jsou vybíraví a v krmítku nechávají zbytky. Nechceme totiž, aby jejich krmení v krmítku zůstávalo dlouho a začalo kvasit či plesnivět. Já sázím na jednoduchost a opakovanou zkušeností jsem zjistila, že největší zájem na našem krmítku je prostě o slunečnici. Ta totiž vyhovuje většině opeřenců. K tomu občas přidám čerstvé jablko, z kterého mají radost hlavně kosi, a nebo se podělím o ořechy. Říkám tomu královské dělení. O sýr se dělím se svým psem a o ořechy zase s opeřenci.
Kam jste krmení nasypali?
S největší pravděpodobností do krmítka, ale tou důležitou věcí je umístění krmítka. Při vybírání místa pro krmítko je nutné myslet na bezpečí opeřenců, nikoli jen na to, abychom na krmítko viděli a snadno do něho dosáhli. Pokud se rozhodneme ptáčky přikrmovat, v tu chvíli se stáváme za ně zodpovědní a zcela jistě chceme, aby opeřenci při jeho návštěvě zůstávali v bezpečí. Rozhodně nechceme z krmítka pro ptáky udělat krmítko pro kočky. Pokud naše krmítko navštíví veverka, tak je to příjemné zpestření pozorování života v krmítku. Rozhodně to není drama, jako v případě, že krmítko stane středem pozornosti predátora v podobě kočky, pro kterou je lovení ptáků navíc pouhou hrou, nikoli životní nutností.
Má mít správné krmítko bidýlko? Ano či ne?
Vypadá to, že bidýlko na krmítku je jen přežitkem a nemá žádné jiné opodstatnění než to, že člověk může opeřence lépe pozorovat. Bidýlko je takovou přistávací plochou, na které je ptáček skvěle vidět. Ptáček bidýlko skutečně nepotřebuje, ba právě naopak! Přistání na bidýlku je pro něj nejrizikovějším okamžikem, protože na něm se opeřenec může stát lehce kořistí číhacího predátora! Takže je na vás, jestli zvolíte variantu krmítka s bidýlkem či bez něho!
A co velké skleněné plochy oken?
Novodobým problémem se staly velké skleněné plochy oken, které jsou pro ptáky téměř neviditelné, zvláště matoucí potom je v nich se odrážející okolní krajina. A protože náraz do skla oken je jednou z častých příčin úmrtí ptáků, je důležité při umístění krmítka myslet i na tuto skutečnost. Pokud by vás zajímalo, jak nárazům do skel velkých oken předcházet, tak řešením může být umístění (neboli nalepení) UV samolepek na sklo okna. Tyto UV samolepky se nám jeví jako průsvitné, ale ptáci je vidí jako jasné a svítící předměty a jsou tak varování před neprostupnou překážkou v jejich letu. Více o ochraně před nárazem do skel okenních ploch si můžete přečíst tady.
Hygiena ptačího krmítka
Ano, čtete správně. Čistotě ptačího krmítka se dlouho nepřikládal žádný velký význam a krmítko se čistilo a možná občas i umylo až na jaře, když se na letní sezonu uklízelo do sklepa. Člověk by řekl, že když v zimě mrzne, tak přece i v krmítku všichni nežádoucí parazité vymrznou. No, není to úplně tak pravda.
Je potřeba si uvědomit, že krmítkem vytváříme místo, které se v přírodě přirozeně nevyskytuje a které je velmi intenzivně navštěvováno nejen moha kusy, ale také druhy ptactva. A tak jedním z největších rizik přikrmování ptáčků na krmítku je možnost velmi rychlého přenosu nákazy ptačích onemocnění. Proto je nezbytně nutné krmítko nejen pravidelně čistit od zbytků krmení, které se na krmítku kazí, a ptačího trusu, ale také ho minimálně jednou týdně umýt horkou vodou a ideálně také vydezinfikovat!
Takže umývat krmítka je naprostou nezbytností přikrmování a pokud nejsme schopni zaručit čistotu krmítka, tak raději ptáčkům ani nic nesypejme! Oni se koneckonců bez našich krmítek obejdou. A pokud vás zajímá, jak to s těmi ptačími nemocemi je, jak jim předejít či jaké druhy ptáků patří k těm nejohroženějším, tak se podívejte tady na stránky České společnosti ornitologické.
Jak vybírat ptačí krmítko?
Přestože ptačí krmítko vybíráme především podle našeho vkusu, tak bychom měli zohledňovat i jeho praktickou stránku, přesněji řečeno, jak snadno se nám krmítko bude udržovat čisté. Naše keramická ptačí krmítka jsou nejen čistého designu, ale také se v čistotě dobře udržují. Zbytky krmení nezapadávají do žádných škvírek tak, jako v případě krmítek dřevěných či proutěných, a můžete je jednoduše vydrhnout kartáčem, spařit horkou vodou či vydezinfikovat.
Keramická ptačí krmítka vyrábíme ve čtyřech velikostech a devíti barvách. Naše nejmenší krmítko ve velikosti XS je takový drobek, do kterého se vleze jeden ptáček, a je vhodné k zavěšení na malé balkony či na mladé stromky. Zato krmítko velikosti XL už zvládne celou ptačí hostinu! Mezi nejoblíbenější barvy patří červená, neboť je jako to červené jablíčko ozdobou v zimní zahradě a krásně v ní svítí. No a navíc se můžete rozhodnout, zda bude vaše krmítko mít bidýlko či nikoli! A nebo to bude střídat!
Závěrem:
Je docela dobré se zamyslet nad tím, pro koho je přikrmování našich drobných opeřenců větším přínosem. Není to nakonec tak, že větší radost z plného krmítka máme my lidé než samotní ptáčci? Ptačí krmítko se tak stává naším spojením s divokým světem přírody a kontakt s opeřenci je mnohdy našim jediným kontaktem s divoce žijícími zvířaty.
Přestože přikrmování ptactva má dlouhou tradici po celém světě neznamená to, že vše děláme dobře. A tak je velmi přínosné, když někoho napadne podívat se na věc z jiného úhlu pohledu. Potom máme šanci uvidět zajímavé souvislosti a řetězení příčin a následků. Například v článku České společnosti ornitologické nacházíme zmínku o britské studii, v níž byly publikovány překvapivá zjištění. Například to o změně chování pěnice černohlavé, která místo toho, aby z Čech odletěla zimovat na jih Evropy (jak bývalo jejím zvykem), najednou odlétá úplně opačným směrem a zimuje na britský ostrovech. Proč? Protože tady nachází plná krmítka. A jaké to má důsledky? Ptáci zimující v Británii přilétají z tohoto bližšího zimoviště zpět k nám do Čech mnohem dříve a tak se vytváří rozmnožovací (časová) bariéra mezi nimi a ptáky zimujícími ve Středomoří.
Zdraví vás Šárka a Barthy
PS: Miluji sojky. Nějakou dobu jsem bydlela v tak malém domečku, že se celý vlezl pod obrovský dub. A když přišel podzim a dozrály žaludy, tak sojky přilétávaly v hejnu do koruny dubu a žaludy trhaly. A za každý, který utrhly, jich dalších pět spadlo a byla to nádherná kakofonie zvuků žaludů dopadajících na střechu. A já jsem věděla, že mám návštěvu. Sojky.
A tady pozorujeme kroužící krkavce a nasloucháme jejich křiku, který se rozléhá nad Jeseníky.