O zavlažovací nádobě OLLA

Tato metoda zavlažování šetří nejen vodu potřebnou pro růst rostlin, ale také čas.

Poprvé se o této metodě zavlažování, která využívá fyzikálních zákonů, přírodních materiálů a řemeslné zručnosti, zmiňuje kniha “Fan Shengzhi shu”, sepsaná přibližně před 200 lety před naším letopočtem v období dynastie Chan. Tuto knihu můžeme považovat za první systematickou příručku o zemědělství. Obsahuje informace o hluboké orbě, smíšeném pěstování plodin, střídání plodin a různé techniky zavlažování a používání pracovních nástrojů. Čínu v období rozkvětu dynastie Chan lze tedy považovat za místo vzniku této metody zavlažování. Zavlažování pomocí hliněných nádob patří dodnes mezi nejúčinnější a nejjednodušší metody zavlažování, a i proto se rozšířilo během následujících staletí do oblastí, kde bylo efektivní využití vody odjakživa nezbytné kvůli jejímu nedostatku. Metodu zavlažování hliněnými nádobami, nazývanou “olla”, nalezneme nejen v Asii, ale i v Africe, Jižní a Střední Americe.

Princip zavlažování hliněnými nádobami olla ve čtyřech krocích: 

Název “olla”, který se dnes používá jako označení této zavlažovací metody, pochází ze španělštiny a původně znamená “hrnec”. Tuto technologii zavlažování v 70. letech “znovuobjevil” australský biolog a ekolog Bill Mollison, který je často označován za otce permakultury. Prohlásil zavlažování hliněnými nádobami olla za “nejlepší zavlažovací systém na světě”. Díky jeho úsilí se povědomí o této jednoduché a geniální metodě zavlažování začalo šířit i do Evropy.

Na jakém principu je zavlažování hliněnou nádobou olla založeno?

Princip fungování zavlažování hliněnými nádobami olla je založen na jednoduchých fyzikálních zákonitostech a vlastnostech materiálu, kterým je hlína. Kombinuje kapilární vzlínání a tlak vodního sloupce s absorbčními vlastnostmi hlíny.

Nádoba olla se zabuduje do zeminy záhonu tak, aby bylo její hrdlo na úrovni povrchu půdy, a naplní se vodou. Díky kapilárnímu vzlínání voda postupně proniká skrze stěny hliněné nádoby a vstřebává se do okolní půdy, čímž ji zvlhčuje. Rostliny umístěné v okolí nádoby registrují přítomnost vlhkosti a kořenový systém se přirozeně začne rozvíjet směrem k tomuto zdroji vody. Jejich kořeny pak obrostou celou nádobu, čímž vytvoří efektivní mechanismus pro absorpci vody přímo ze stěn nádoby pomocí vlásečnicových kořínků.

Tímto způsobem se vytváří optimalizovaný a kontrolovaný způsob zavlažování, který přesně odpovídá potřebám rostlin. Rostliny mohou přijímat vodu podle svých individuálních potřeb, což zajišťuje efektivní využití zdrojů a zároveň minimalizuje ztráty vody. Tato metoda zavlažování je tak nejen účinná, ale i šetrná k životnímu prostředí.

Zavlažování hliněnými nádobami olla poskytuje řadu výhod:

Úspora vody: Tato metoda umožňuje významné snížení spotřeby vody potřebné k zavlažování rostlin. Podle typu rostliny lze dosáhnout úspory vody o 50–90 % ve srovnání s klasickou povrchovou zálivkou, při které se často ztrácí velké množství vody povrchovým odparem nebo odtokem.

Optimalizace distribuce vody: Rostliny mají možnost samy regulovat množství vody, které potřebují, a také čas, kdy ji potřebují. Tím dochází k efektivní distribuci vody, minimalizuje se riziko přemokření rostlin, které může nastat při zálivce typu “zřídka, ale hodně”, a zároveň se předchází zavadnutí rostlin v horkých letních měsících a při nedostatečných srážkách. Tyto výhody byly podrobně zkoumány a jsou podloženy výzkumy a studiemi. Zavlažování pomocí hliněných nádob olla představuje efektivní a šetrný způsob zásobování rostlin vodou.

Veliká úspora času: Doplnění vody do nádob olla je mnohem rychlejší než zavlažování povrchovou zálivkou konví či hadicí. Kromě toho není nutné vodu doplňovat tak často jako při běžné povrchové zálivce záhonů. Tím se eliminuje časově náročné opakování zálivky.

Teplota vody: Není potřeba se zabývat teplotou vody, kterou přidáváme do nádob olla. Dokonce i pokud je použita studená voda, má čas získat optimální teplotu při cestě k rostlinám, čímž se minimalizuje stres rostlin způsobený teplotními výkyvy.

Větší a zdravější kořenový systém rostlin:  Díky tomuto způsobu zavlažování rostliny vyvinou rozsáhlejší a silnější kořenový systém. Tento faktor přispívá k lepší absorpci živin a vody, což má za následek větší a kvalitnější výnos plodů ve srovnání s rostlinami zalévanými klasickou povrchovou zálivkou.

Menší výskyt plevelných rostlin:  Metoda zavlažování olla redukuje výskyt plevelných rostlin na záhonech. Plevelné rostliny mají méně šancí vzklíčit v okolí nádob olla, protože nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém pro konkurenci s rostlinami, které jsou okolo olla vysazeny.

Minimální uhlíková stopa:  Zavlažování pomocí nádob olla je ekologicky šetrná metoda s minimální uhlíkovou stopou. Nepotřebuje plastové materiály, které by se použily při jiných zavlažovacích systémech, a není spojena s vedlejším odpadem. Pokud se náhodou nádoba rozbije, lze její hliněné střepy jednoduše zakopat zpět do země, což minimalizuje environmentální dopady. Hlína se hlíně vrátí.

Komu přinese zavlažování hliněnými nádobami olla největší užitek a radost?

Běžní zahrádkáři a chalupáři: Pro ty, kteří si chtějí užít krásy zahrádky nebo záhonu na chalupě, ale mají omezený čas k péči o rostliny, může být zavlažování olla ideálním řešením. Pomáhá udržovat rostliny zdravé a dobře zalité i při omezené péči.

Drobní pěstitelé: Osoby, které se věnují pěstování rostlin na menších plochách, jako jsou terasy nebo balkony, mohou využít zavlažování olla k úspornému a efektivnímu zalévání svých plodin.

Městští a komunitní zahradníci: Lidé pěstující rostliny ve městech nebo ve společných zahradách mohou využít zavlažování olla k efektivnímu a snadnému zalévání rostlin, aniž by museli trávit příliš mnoho času na péči o záhon.

Permakulturisté: Ti, kteří se zabývají trvale udržitelným zemědělstvím a zahradničením, ocení ekologicky šetrnou a úspornou metodu zavlažování, která je v souladu s principy permakultury.