Tato metoda zavlažování šetří nejen vodu potřebnou pro růst rostlin, ale také čas.
Poprvé se o této metodě zavlažování, která využívá fyzikálních zákonů, přírodních materiálů a řemeslné zručnosti, zmiňuje kniha “Fan Shengzhi shu”, sepsaná přibližně před 200 lety před naším letopočtem v období dynastie Chan. Tuto knihu můžeme považovat za první systematickou příručku o zemědělství. Obsahuje informace o hluboké orbě, smíšeném pěstování plodin, střídání plodin a různé techniky zavlažování a používání pracovních nástrojů. Čínu v období rozkvětu dynastie Chan lze tedy považovat za místo vzniku této metody zavlažování. Zavlažování pomocí hliněných nádob patří dodnes mezi nejúčinnější a nejjednodušší metody zavlažování, a i proto se rozšířilo během následujících staletí do oblastí, kde bylo efektivní využití vody odjakživa nezbytné kvůli jejímu nedostatku. Metodu zavlažování hliněnými nádobami, nazývanou “olla”, nalezneme nejen v Asii, ale i v Africe, Jižní a Střední Americe.
Princip zavlažování hliněnými nádobami olla ve čtyřech krocích:
Název “olla”, který se dnes používá jako označení této zavlažovací metody, pochází ze španělštiny a původně znamená “hrnec”. Tuto technologii zavlažování v 70. letech “znovuobjevil” australský biolog a ekolog Bill Mollison, který je často označován za otce permakultury. Prohlásil zavlažování hliněnými nádobami olla za “nejlepší zavlažovací systém na světě”. Díky jeho úsilí se povědomí o této jednoduché a geniální metodě zavlažování začalo šířit i do Evropy.
Na jakém principu je zavlažování hliněnou nádobou olla založeno?
Princip fungování zavlažování hliněnými nádobami olla je založen na jednoduchých fyzikálních zákonitostech a vlastnostech materiálu, kterým je hlína. Kombinuje kapilární vzlínání a tlak vodního sloupce s absorbčními vlastnostmi hlíny.
Nádoba olla se zabuduje do zeminy záhonu tak, aby bylo její hrdlo na úrovni povrchu půdy, a naplní se vodou. Díky kapilárnímu vzlínání voda postupně proniká skrze stěny hliněné nádoby a vstřebává se do okolní půdy, čímž ji zvlhčuje. Rostliny umístěné v okolí nádoby registrují přítomnost vlhkosti a kořenový systém se přirozeně začne rozvíjet směrem k tomuto zdroji vody. Jejich kořeny pak obrostou celou nádobu, čímž vytvoří efektivní mechanismus pro absorpci vody přímo ze stěn nádoby pomocí vlásečnicových kořínků.
Tímto způsobem se vytváří optimalizovaný a kontrolovaný způsob zavlažování, který přesně odpovídá potřebám rostlin. Rostliny mohou přijímat vodu podle svých individuálních potřeb, což zajišťuje efektivní využití zdrojů a zároveň minimalizuje ztráty vody. Tato metoda zavlažování je tak nejen účinná, ale i šetrná k životnímu prostředí.