Princip, na kterém zavlažování pomocí hliněné nádoby olla funguje, je velmi prostý. Děje se tak díky fyzikálním zákonitostem (kapilární vzlínání) a vlastnostem materiálu – v tomto případě hlíny a vody. Hlína je tady přítomna nejen jako materiál, z kterého je nádoba vyrobena, ale také jako zemina záhonu, v níž je nádoba použita.

Nádoba se celým svým objemem až po své hrdlo zakope do zeminy záhonu a naplní vodou. A tato voda vzlíná skrze stěny nádoby do okolní zeminy a tím ji zvlhčuje. Rostliny vysázené v okolí nádoby cítí zdroj vody a vyvinou svůj kořenový systém směrem k ní tak, že nádobu celou svými kořeny obrostou. A potom již vlásečnicovými kořínky sají vodu přímo ze stěny nádoby. Tak vzniká kontrolovaná metoda zavlažování, při které má rostlina tolik vody, kolik potřebuje a kdy potřebuje.

Jedná se tak o nejefektivnější způsob distribuce vody rostlinám, který se přizpůsobuje jejich potřebám. Současně je tento způsob zavlažování velmi jednoduchý a variabilní při instalaci a přívětivý k životnímu prostředí.

Výběr rostlin, které chceme zavlažovat hliněnými nádobami olla je vždy otázkou osobní priority. Nádoba olla je vhodná pro všechny rostliny s rozvinutějším kořenovým systémem, což je většina u nás pěstovaných užitkových rostlin. A tak ji použijeme při pěstování rajčat, okurek, paprik, kukuřice, dýně, fazole, květáku, zelí, kedlubny, brokolice, ale můžeme ji vyzkoušet i u mrkve či červené řepy. Zavlažovací nádoba olla je také vhodná do smíšené výsadby rostlin, v které ovšem respektujeme vzájemné potřeby rostlin a jejich snášenlivosti.
Výsadbu sazenic je možné doplnit výsevem semen doplňkových rostlin, jako je například lichořeřišnice, měsíček či aksamitník. Je potřeba dbát na povrchovou zálivku semínek, které jsme vyseli, než se i tyto rostliny napojí na zdroj vody ze zavlažovací nádoby.

Nádoby olla používáme rovněž při zavlažování rostlin okrasných, trvalek, bylin a velké uplatnění nachází také v interiéru při pěstování pokojových rostlin. Ve světě se tato nádoba používá k zavlažování stromů a keřů, neboť po výsadbě zajistí jejich přežití v období sucha v prvních kritických letech.

Sazenice rostlin vysazujeme kolem zavlažovací nádoby olla v kruhu a vytváříme tak zvaná “hnízda”. Ve středu takového hnízda se nachází olla a kolem ní jsou vysazeny 4 až 8 kusů rostlin. Vzdálenost výsadby sazenic vybraných rostlin od nádoby se odvíjí od konečné velikosti kořenového systému dané rostliny, který vytvoří během své vegetace. A tak například sazenice rostliny rajčete, papriky či okurky vysadíme ve vzdálenosti přibližně 30 cm od “bříška” nádoby.

Pokud máme na záhoně více zavlažovacích nádob, tvoříme kolem každé to její “hnízdo”. Nádoby dáváme na záhoně tak daleko od sebe, abychom mohli kolem každé tuto kruhovou výsadbu provést. Doporučená vzdálenost mezi jednotlivými nádobami je 120 až 150 cm.

Po výsadbě je potřeba sazenice rostlin přiměřeně zalít ke kořenům a zvážit tuto povrchovou zálivku ještě i pár následujících dní, dokud se kořenový systém rostlin nezapojí do samoobslužného hospodaření s vodou z nádoby. Potom vodu doplňujeme již jen do nádoby a rostliny povrchově již nezaléváme.

Čím větší je vzdálenost vysazené sazenice od zavlažovací nádoby olla, tím delší dobu bude rostlině trvat než si tento zdroj vody najde. A o to déle musíme rostlinu povrchově zalévat. Ale věřte tomu, že nakonec ji vždy najde!

Doplňování vody do nádoby se odvíjí od několika faktorů jako je vegetačního období, velikost nádoby, množství rostlin vysázených kolem ní a od velikosti a četnosti dešťových srážek. Pojďme se ale podívat na situaci ve skleníku, kde neprší. Jak již bylo řečeno sazenice rostlin je potřeba bezprostředně po výsadbě zalévat ke kořenům, neboť potrvá pár dní než si rostliny vodu z nádoby najdou. Potom již doplňujeme vodu pouze do nádoby. Na začátku vegetačního období, tedy na jaře a na začátku léta, voda v nádobě vydrží řádově 7 – 10 dní. V období vrcholného léta, kdy jsou vysoké teploty a rostliny budují své plody, k čemuž potřebují dostatečné množství vody, jsou rostliny schopny nádobu “vypít” během dvou až tří dnů.

Po naplnění nádoby vodou dojde v prvních dnech k rychlejšímu úbytku vody než v dnech následujících. Je to způsobeno tím, že zemina kolem nádoby vodu absorbuje a když je již vlhká, tak se vzlínání vody zpomalí. Pokud tedy při kontrole množství vody v nádobě zjistíme, že nádoba je částečně vyprázdněná, ale není zcela prázdná, tak ji nemusíme ihned doplňovat.

Ano, pokud se vysazené rostliny již napojily na zdroj vody ze zavlažovací nádoby, již není zapotřebí je zalévat povrchově. Na první pohled se nám bude zemina záhonu zdát suchá, ale pokud se budeme chtít přesvědčit o tom, co se odehrává o pár centimetrů hlouběji a to zcela skryto našim očím, stačí opatrně odhrnout zeminu od hrdla zavlažovací nádoby a uvidíme jak jsou její stěny a zemina pod povrchem vlhké.

Naším prvotním impulsem, proč jsme se začali zajímat o zavlažování metodou hliněnými nádobami olla, bylo snížení množství vody potřebné k zavlažování a to právě díky jejímu efektivnímu využití. V zahraničních studiích, které se zabývají srovnáváním různých technologií zavlažování, jsme objevili, že jedním ze sledovaných parametrů je také čas, který je potřeba věnovat zavlažování, a četnost zavlažování. A netrvalo dlouho a začali jsme dostávat od vás, našich zákazníků, zpětné vazby, v kterých si této technologie ceníte právě i díky veliké úspoře času! Ano, doplnění vody do zavlažovacích nádob stojí mnohem méně času než běhání s konví či hadicí po zahradě. Nevýhodou povrchové zálivky tak, jak ji v Evropě známe, je velká ztráta vody povrchovým odparem. A tato ztráta vody odparem je právě důvodem velké četnosti povrchového zavlažování ať již klasicky konví, hadicí či různými rozprašovači nebo kapénkami.

Ne, nedosáhneme stejného výsledku. Pokud použijeme k zavlažování PET lahev s dírkami, tak voda z lahve pouze vytéká a nejedná se o řízené zavlažování rostlin, při kterém si rostliny samy určují, kolik vody svými kořeny natáhnou. Je dobré si uvědomit, že PET materiál je deklarován jako zdravotně nezávadný jen pokud je používán jednorázově a nikoli opakovaně. PET materiál rychle degraduje a uvolňuje ftaláty, které znečišťují vodu v lahvi a následně také zeminu záhonu.

U nás v Krnově ve společnosti TUSELIE s.r.o. vyrábíme zavlažovací nádoby a samozavlažovací modulový systém v několika velikostech. Hlineně nádoby s objemem 3 a 5 litrů jsou vhodné pro klasické venkovní záhony ať se již nachází v zahradách, ve sklenících či se jedná o vyvýšené záhony. Velká nádoba s objemem 5 litrů “obhospodaří” prostor o velikosti cca 1 m čtverečního, přičemž zavlažovací nádoba je umístěna uprostřed tohoto prostoru.

Modulový systém se skládá z jednotlivých modulů a ty vyrábíme ve dvou velikostech. Více informací o samozavlažovacím modulovém systému najdete tady.

Pro zavlažování rostlin v květináčích, truhlících a jiných pěstebních nádobách jsou určeny nádoby, které nazýváme “květináčové”. Ty vyrábíme v pěti velikostech a jejich objem je od 120 ml do 900 ml.

Vzhledem k materiálu, z kterého je nádoba vyrobená a vzhledem k technologii výpalu, je vždy nejlepším řešením nádobu na podzim ze země vytáhnout.

Pokud máme zavlažovací nádobu olla osazenou v zeleninovém záhoně, který budeme na podzim “rušit”, tedy uklízet, zazimovávat a chystat na další sezonu, tak je přirozené nádobu vyjmout ze země, mechanicky kartáčem očistit od zbytků zeminy a kořínků, opláchnout ji čistou vodou zevně i uvnitř, dát vyschnout a na zimu ji uložit na bezpečné a suché místo. Pokud chceme nádobu a póry její stěny vyčistit důkladněji, můžeme ji celou ponořit do kýble s octovou vodou a nechat ji den či dva ve vodě odmočit. Poté ji opět propláchnout čistou vodou, nechat uschnout a uložit.

Pokud se rozhodneme nádobu olla použít k zavlažování trvalek, stromků či keřů a necháme ji na místě i přes zimu, nádoba bude vystavena mrazům a tím dojde k zásadnímu snížení její životnosti. V případě takového rozhodnutí je zodpovědnost za životnost nádoby na samotném pěstiteli a my jen můžeme doporučit, jak se o nádobu na záhoně postarat. Nepřebíráme za toto rozhodnutí zodpovědnost a to z důvodu, že nejsme schopni dohlédnout, jestli bylo o nádobu  postaráno dle našich doporučení.

Na podzim necháme nádobu zcela vyprázdnit a vodu do ní už nedoplňujeme. Její hrdlo zajistíme tak, aby do nádoby nenapadaly žádné nečistoty či se do ní na zimu nenastěhovali drobní živočichové. Nezbytné potom je nádobu zamulčovat či zazimovat skutečně dostatečně velkou vrstvou suchého listí, suchou trávou, slámou, ovčí vlnou či jiným materiálem, který ji ochrání před mrazem. Také je nutno brát na zřetel, že nádoby umístěné ve vyvýšených záhonech můžou namrznout i ze stran záhonu. Životnost nádoby ponechané přes zimu v zemi a vystavené mrazům (byť malým) bude zásadně snížena.

Je dobré si uvědomit, že hnojení není zavlažování. A tak ať používáme hnojiva syntetická či přírodní preparáty nacházející se v tekuté formě, vždy je rostlinám podáváme přímo do zeminy v květináči či truhlíku a nikdy je nelijeme do zavlažovací nádoby olla či do modulového systému. V rámci zachování co nejdelší životnosti zavlažovací nádoby používáme k zavlažování pouze čistou vodu, ideálním případě vodu dešťovou, ale zbavenou nečistot..

Keramická zavlažovací nádoba a stejně tak i modul prochází procesem vypalování v keramické peci a tak rozhodně nehrozí, že by se samovolně rozpadla nebo rozpustila. Říkáme, že naše zavlažovací nádoba olla vydrží, dokud si ji sami nerozbijeme.

Pokud chceme prodloužit životnost kapilárního vzlínání nádoby, věnujeme pozornost podzimní údržbě a čištění. O péči o zavlažovací nádobu píšeme v předchozích dvou otázkách. Necháme-li hliněnou nádobu přes zimu v záhoně a bude plná vody, tak riziko jejího roztržení při silných mrazech je vysoké.

Tak jak všude, tak i zde platí, že žádné řešení není obecně jednoznačně to nejlepší. Vždy je potřeba vhodnost, přiměřenost a nákladovost navrhovaného řešení vyhodnotit v souvislostech celé situace.

Zavlažování hliněnými nádobami olla se jeví jako jednoznačně nejlepší metodou zavlažování pro malé a drobné pěstitele. Je to řešení, které je nákladově levnější, snadnější a rychlejší, co se týká realizace, a variabilnější než jiné technologie. Například na rozdíl od kapkové závlahy je nezávislé na elektrickém proudu a nepotřebuje žádné další doplňkové technologie (čerpadlo, časovače, filtry, hadice). A nesmíme zapomínat, že současně s tím je i ekologičtějším a čistějším způsobem zavlažování než zmíněná kapková závlaha. Ze zahraničních studií, které máme k dispozici, je zřejmé, že i při zavlažování kapkovou závlahou dochází k nemalým a nezanedbatelným ztrátám vody následkem povrchového odpařování. Takže při srovnání těchto dvou technologií, při zavlažování hliněnými nádobami je spotřeba vody nižší než při zavlažování kapkovou závlahou.

Protože naše zavlažovací nádoba a modulový samozavlažovací systém je ryze český výrobek vyrobený ve slezském Krnově z hlíny těžené na Moravě a tak cesta naší nádoby značky TUSELIE od výroby na váš záhon je velmi krátká.

Protože naše produkty nejen vyrábíme, ale také testujeme a tak si v praxi ověřujeme jejich funkčnost a díky našim zkušenostem produkty stále vyvíjíme a zlepšujeme.

Protože koupí našeho produktu podporujete české výrobce a jejich rodiny a pomáháte tak k zachování řemeslné výroby.

Pokud si zavlažovací nádobu olla či modul nemůžete převzít osobně u nás v Krnově, tak vám ji zabalíme a pošleme. Zabalená bude v námi navržené kartonové krabici s vnitřním kartonovým vyztužením a v ní dorazí v pořádku až k vám. Kartonovou krabici můžete následně recyklovat či použít k mulčování záhonku. V některých případech jsou naše produkty zabalené do kartonových krabic a jsou obsypány výplňovými tělísky, které můžete bezpečně kompostovat, neboť jsou vyrobena z vody a z kukuřičného škrobu a rozloží se beze zbytku.

Modulový zavlažovací systém  je soustava keramických kapslí, která slouží k zavlažování rostlin pěstovaných na záhonech či ve sklenících. Tento zavlažovací systém je napojený na zásobník s vodou, z kterého je plynule a stále doplňován. Jedná se o jednoduchou, čistou a velmi účinnou metodu zavlažování, která šetří nejen vodu, ale také váš čas. .

Tyto moduly jsou vyrobeny stejným způsobem jako zavlažovací nádoba olla a zachovávají si tak stejnou schopnost kapilárního vzlínání. Mimo této fyzikální zákonitosti využívá modulový zavlažovací systém ještě fyzikálního principu spojených nádob. Jednotlivé moduly jsou v sériovém zapojení za sebou propojeny hadicí.

Moduly používáme k zavlažování rostlin pěstovaných jak na klasických, tak vyvýšených záhonech, ve sklenících či ve velkých pěstebních nádobách na terasách a balkonech. První z modulů je propojen hadicí se zdrojem vody, kterým je například sud s dešťovou vodou či jakákoli jiná nádrž na vodu. Tento zdroj vody musí být umístěn nepatrně výše než se nachází samotný modulový zavlažovací systém na záhoně a tím je zajištěno, že bude docházet k jeho samovolnému plnění vodou. A tak je zavlažování hliněnými nádobami olla ještě zdokonaleno o samovolné a neustálé doplňování vody do zavlažovacích nádob – modulů.